To už není pravda... (foto: Zdeněk)
Ačkoli samozřejmě nelze do potřebné denní dávky tekutin počítat alkoholické nápoje, které tělo naopak dehydratují, výjimka existuje. Jde o nízkostupňové pivo, které má tak malý obsah alkoholu vzhledem k množství tekutiny, že ho do pitného režimu rozhodně zařadit lze. Samozřejmě tím máme na mysli přiměřené množství - tj. 1 až 2 piva denně. Tato dávka představuje zhruba 30 až 50 g alkoholu, což je podle mínění odborníků množství zcela bezpečné (vzhledem k možnému vzniku závislosti či poškození jater) a dokonce doporučované jako prevence kardiovaskulárních chorob, především ovlivněním LDL a HDL cholesterolu a odbouráním běžné hladiny stresu.
"Pivo je možno uznávat nejen jako nápoj k utišení žízně, ale také pro jeho nutriční hodnotu - především vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolů," říká prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., přednosta Ústavu lékařské chemie a biochemie 1. LF UK a VFN Praha. Není tedy důvod potlačovat v sobě typicky českou náklonnost ke konzumaci piva.
Podle dietní sestry a publicistky Tamary Starnovské nejsou vzácné případy, kdy lidé zvyklí pít pivo k jídlu, nejsou při jeho vyloučení z jídelníčku prakticky schopni zkonzumovat a strávit potřebné množství potravy. Při některých chronických onemocněních žlučníku či žaludku se pivo jednoznačně doporučuje jako ideální aperitiv a digestiv (tedy nápoj vhodný před jídlem a po něm), aby trávení proběhlo bez problémů. Pivo obsahuje sacharidy, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolové sloučeniny, oxid uhličitý, alkohol a minerální látky, jejichž kombinace dává fyziologicky vyrovnaný roztok. Z minerálních látek je pro zdraví organismu velmi významné zastoupení draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a křemíku. Z vitaminů jsou pak nejpodstatnější vitaminy řady B (thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacyn) a kyselina listová. Není proto vskutku důvod, abyste se pozvání "na jedno" bránili, právě naopak.